Vláknobeton

Klasická betonová konstrukce je vyztužena prutovou výztuží. V některých případech je výhodné prutovou výztuž zčásti nebo zcela nahradit vláknovou výztuží. Vlákna mohou být ocelová, pak se mluví o drátkobetonu, nebo nekovová, a pak se mluví o vláknobetonu. 

Drátkobeton je v Metrostavu zkoumán již delší dobu a byl použit např. na tybinkách tunelu Ejpovice. Nevýhodou drátků je možnost jejich koroze, dále v některých případech jejich magnetické vlastnosti, popř. mechanické působení, pokud vyčnívají z povrchu. Tyto nevýhody odstraňují vlákna nekovová. Nevýhodou řady nekovových vláken je jejich malý modul pružnosti, tedy vysoká deformovatelnost. Tato nevýhoda může být zčásti eliminována vysokým počtem vláken. Objemová hmotnost nekovových vláken je též výrazně menší. 

Předmětem výzkumu v rámci výzkumného projektu CESTI podporovaného Technologickou agenturou ČR byl výzkum chování betonu vyztuženého nekovovými tzv. makrovlákny. Byla zkoušena makrovlákna o délce 39 mm a průměru 0.78 mm. Základní zkouškou je ohyb standardního trámce o rozměrech 150 x 150 x 700 mm. Při zkoušce 4 bodovým ohybem na rozpětí 600 mm se zjistí závislost zatížení a průhybu trámce. Byla zkoušena různá dávkování. Poslední fáze výzkumu se týkala ověření funkce makrovláken v jednoduché konstrukci. Součástí výzkumu bylo i ověření technologie výroby prvků z vláknobetonu v reálných podmínkách hromadné výroby.